Zažívací ústrojí a dechové ústrojí patří mezi soustavy orgánů, přes které komunikuje vnitřek lidského těla se zevním prostředím. Je zřejmé, že tak se do zažívacího ústrojí mohou dostávat látky, které tam nepatří, se kterými se vůbec tělo nemuselo setkat. Ale realita je jiná. Naštěstí je zažívací ústrojí velice odolné a pouze s výjimkou některých částí neuvěřitelně dobře snáší kontakt se zevním prostředím.
V minulosti tomu tak vůbec nebylo. Špatná hygiena přiváděla do organismu mnoho mikroorganismů, na něž se velmi často umíralo. Průjmy byly důvodem časté kojenecké a vůbec dětské úmrtnosti a rovněž další nemoci, jako například cholera nebo tyfus, kosily značné procento lidské populace. Dnes, především díky komunální hygieně, tyto problémy civilizovaná část lidstva nemá. Přibyly však problémy nové. Zažívací ústrojí, ačkoliv pracuje na jednom a tom samém úkolu, má značné anatomické i funkční rozdílnosti a rovněž zdravotní problémy jednotlivých těchto částí se liší. Popišme si přehledně a stručně problematiku jednotlivých částí zažívacího ústrojí.
Ústa jsou bránou zažívacího systému
Začneme u ústní dutiny. Kritická místa v ústní dutině představují zuby a dásně. Pokud budeme do ústní dutiny počítat i rty, pak se množství problémů poněkud rozšíří. Na rtech se velmi často objevuje opar (herpes simplex) a rovněž se můžeme potýkat s prasklými koutky úst (anguli infectiosi). Opar však budeme počítat do onemocnění nervového systému. Je dán kvalitou a odolností periferního nervového systému. To znamená, že naše detoxikace se výhradně bude týkat periferního nervového systému. Anguli infectiosi jsou všeobecně pokládány za následek nedostatku vitaminů B, ale saturace organismu tímto vitaminem úlevu nepřináší. Snad jen místní ošetření čerstvým droždím. Důvodem je infekce, která se v tomto místě usadí, jejíž aktivita recidivuje a objevují se klinické příznaky tohoto onemocnění. Usazení chronické infekce, respektive mikrobiálních ložisek v jednotlivých částech těla, můžeme pokládat buď jako důsledek oslabení reflexních zón některých orgánů (v tomto případě to bude zažívací ústrojí, především střevo), nebo jako důsledek lokálního stresu. Jestliže je určitý orgán pro člověka v životě velmi důležitý, například pracovně důležitý, nebo v jeho životě sehrává mimořádnou úlohu, samotné soustředění pozornosti k tomuto orgánu přináší do této oblasti stres. Tím se snižuje odolnost zmíněného regionu vůči mikrobiálním ložiskům. Uvažovat také můžeme o symbolické úrovni, protože jednotlivé části našeho těla odrážejí něco z našeho života; například oči se na něco nechtějí dívat, uši nechtějí něco slyšet, nohy by chtěly člověka odnést pryč, ale nemohou… Infekční koutky se vyléčí, jakmile dáme dohromady tenké a tlusté střevo. Mikrobiální ložiska můžeme vyloučit pomocí OroDrenu. Upozorňuji však, že až po dalších detoxikačních zásazích do zažívací trubice.
Problematika zubů je dosti široká a není tu prostor k tomu probírat různé problémy, kterými zuby mohou trpět. Většinou si poradí stomatolog, takže se k nám prakticky nedostávají. Snad jenom zvýšená kazivost zubů u dětí. Ta však jen zřídka bývá záležitostí detoxikace, daleko častěji se jedná o otázku stravování. Rodiče si neuvědomují, že cukr poškozuje zubní sklovinu a je příčinou častých kazů, ale že také odebírá z tkání (a tudíž i ze zubů) minerální látky, takže sklovina ztrácí svoji kvalitu a bývá rychle napadena mikroorganismy, které způsobují zubní kaz. Strava dětí obsahuje velmi málo minerálních látek, které by spotřebu cukru alespoň kompenzovaly, natož aby rodiče cíleně pracovali na kvalitě zubů. Najdeme-li mezi rodiči posluchače této problematiky, můžeme kazivosti zubů zamezit, ale musíme je předem upozornit, že to není záležitost jedněch kapek, které všechno změní. Relativně častým problémem dospělých je parodontóza, tedy chronický zánět závěsného aparátu zubu, parodontu. Způsobuje odhalování zubu, až postupně dojde k jeho likvidaci. Je to dáno tím, že zub přestává držet tkáň, v níž je fixován, tedy kost a dáseň. Součástí parodontózy je i ústup kostní tkáně, takže se zhoršují i možnosti implantátu. Problém parodontózy je velmi komplikovaný, a jelikož se jím zabýváme často, vidíme dobré možnosti do tohoto procesu, s nímž mají stomatologové problémy, zasáhnout. Parodontóza bývá kombinací cizorodých látek (velmi často pocházejících z materiálů používaných na opravu zubů, eventuálně protéz) a vlivu nervového charakteru, jelikož každý zub je zásoben vláknem trojklanného nervu, což je periferní hlavový nerv. A také vegetativní nervový systém hraje důležitou roli, protože řídí velké i malé slinné žlázy a další pochody v ústní dutině. Detoxikace proto musí být komplexní, nepochybně spojená i se zlepšenou zubní hygienou. Poměrně velké procento našich klientů netuší, že existuje zubní hygienista, který sehrává v likvidaci parodontózy velmi důležitou úlohu. Preparát OroDren, do něhož jsou zahrnuty i zuby včetně parodontu, je ovšem vhodné zařadit až na konec detoxikační řady. Předtím je třeba řešit problematiku zažívacího ústrojí vůbec, problematiku cizorodých látek, nervového systému včetně stresu – teprve poté může přijít ke slovu preparát OroDren.
Do zažívacího ústrojí bývá také zahrnuta problematika pharyngu (hltanu). Je to místo, kde se rozděluje cesta pro vzduch do dýchacího ústrojí, pro stravu do zažívacího ústrojí. Velmi časté záněty pharyngu, na které si lidé stěžují jako na bolesti v hrdle, se dělí na chronické záněty mandlí a chronické záněty sliznice pharyngu. Mandle čistíme preparáty UrinoDren a TonsilaDren. Svou roli sehrávají i anorganické a organické cizorodé látky, proto často využijeme MindDren, EviDren a PEESDren. Nesmíme však zapomínat na to, že mechanická představa o detoxikaci jednotlivých orgánů není tou nejlepší představou a že bývá velmi často příčinou nezdaru. Mějme na paměti, že každá část našeho těla je ovlivňována nervovým systémem. Centrální nervový systém hraje velmi zásadní úlohu, ale to je jiná kapitola. My musíme pomýšlet na to, že jakékoliv orgány (včetně hltanu) jsou ovlivňovány z periferního nervového systému, konkrétně z hlavových nervů, a také z vegetativního nervového systému. Přesná definice tohoto ovlivňování není možná. Ideální je, představíme-li si, že tyto nervové pochody zasahují do každé buňky. Sliznice hltanu je zařazena do RespiDrenu, ale jak již bylo řečeno, detoxikace musí být komplexnějšího rázu.
Žaludek pracuje ruku v ruce se stresem
Zažívací ústrojí pokračuje jícnem. V detoxikační poradně se nesetkáváme příliš často s toxickým zatížením jícnu. Pokud si klienti stěžují na problémy s polykáním a na to, že jim sousto vázne v jícnu, obvykle se jedná buď o nádorové onemocnění, anebo vliv hlavového nervu (nervus vagus). Jícen se napojuje na žaludek, ve kterém se tvoří kyselina solná a ještě některé hormony a látky ovlivňující trávicí procesy. Kyselina solná je nejčastější příčinou problémů se žaludkem. Můžeme se setkat s chronickými žaludečními vředy. Vznik problému není složitý. Žaludeční sliznice je natrávená kyselinou a vytvoří se vředy. Jiný, a to velmi častý problém, je tzv. „pálení žáhy“, což ve stručnosti znamená nadměrnou produkci kyseliny solné i mimo požití potravy (kdy by mělo být reflexně vyvoláno její vylučování) a také únik žaludečních šťáv do dolních partií jícnu a následné popálení sliznice, která není vůči těmto kyselinám odolná. Obvyklé symptomatické snahy po neutralizaci této kyseliny a operační zákroky na svalu zavírajícím žaludek oproti jícnu považuji za snahy primitivní, nerespektující snahu po odstranění příčiny. Příčina těchto stavů, ale obvykle i jiných neurčitých bolestí žaludku, bývá výhradně nervového původu. Žaludek je orgán, který je velice křehký vůči naší psychice, a starosti, napětí, zkrátka vše, co souvisí s pojmem stres, poškozuje nervové pleteně zasahující právě do žaludku. Velice důležitým nervem je nervus vagus, který ovlivňuje proces polykání, dýchání, ale také tvorbu žaludečních šťáv a pohyby žaludku. Tento nerv vychází z mozku a velkou částí mozku prochází. To proto, aby mohl být ovlivňován tím, co se v tomto orgánu děje.
Proto také bývá často spojována netěsnost v kardii s astmatem, což je omyl, který je způsoben tím, že nervus vagus ovládá jak dýchací trakt, tak zažívací ústrojí, alespoň jeho horní část. Zrovna tak vegetativní nervové pleteně bývají příčinou problémů se žaludkem. Vegetativních pletení je velmi mnoho, jsou velice četné a velmi citlivé na stres. GasteDren, který odstraňuje ložiska ze žaludku, nebude příliš často využíván a rozhodně nemůže být podáván samostatně, například bez současného užívání VelienDrenu, protože žaludek patří do okruhu sleziny.
Daleko častější je nutnost detoxikovat nervový systém. Detoxikace vegetativního nervového systému je velmi složitá a obsáhlá kapitola. V rámci tohoto článku jen upozorňujeme, že samotný Vegeton nebývá tou účinnou variantou, a musíme zasahovat do psychiky i do center řídících vegetativní nervový systém. Tento systém není odkázán sám na sebe, ale je velmi úzce propojen s mozkem. Pons Varoli a mesencephalon se výrazně podílejí na řízení vegetativního nervového systému a oblast hippokampu jakožto oblast stresové paměti je v tomto ohledu také rozhodujícím místem. V preparátu Vegeton saháme až po detoxikaci příslušných mozkových struktur jako doplňku.
Zdravá střeva – základ pevné imunity
Ze žaludku přechází zažívací ústrojí do střevního traktu, a to zprvu do tenkého střeva a následně do střeva tlustého, které je napojeno v oblasti slepého střeva. Z oblasti tlustého střeva si zvláštní pozornost vyžaduje konečník. Častý výskyt rakoviny konečníku v ČR (rakovina tohoto typu se u nás objevuje nejvíce z celé Evropy, ne-li dokonce z celého světa) ukazuje na to, že se v této oblasti usazují toxiny, které mohou způsobit různé potíže, počínaje těmi nejhoršími variantami až po různé jiné problémy. Střevo je opět místem, které je ovládáno nervovým systémem. Nervový systém rozhoduje mnohdy o složení mikroflóry ve střevech, o pohybu střeva, ale také o řadě jiných pochodů, které se na střevo váží. Sliznice střeva je obrovsky rozsáhlá, a tudíž na ni mohou působit různé vlivy, které způsobují její záněty. Nejjednodušší vliv je alergický zánět. Především některé potraviny způsobují alergické záněty ve střevním traktu. Naprostým pravidlem pro intoleranci glutenu je zánět tenkého střeva, což má za následek zhoršené vstřebávání vitaminů, minerálů a také řady živin, jako jsou například bílkoviny. Alergie na mléko i intolerance laktózy a kaseinu vyvolávají záněty v tlustém střevě a způsobují problematiku dysbiózy, ale také dráždění nervového systému střeva. Mimo to střevo, především tlusté, může mít problém vycházející z vlastních mikrobiálních ložisek. Také imunitní systém, který je v tlustém střevě velice hojný (protože jím prochází mnoho nežádoucích mikroorganismů), může reagovat, a to nejen alergií, ale i autoimunitní reakcí, která zodpovídá vznik specifického zánětu, tak jak se vyskytuje u Crohnovy choroby nebo u ulcerózní kolitidy, eventuálně autoimunitní proktitidy neboli zánětu konečníku.
V případě střeva je důležité stanovit přesnou diagnózu. Musíme jasně určit, zda se jedná o mikrobiální ložiska nebo vliv nervového systému, eventuálně o poruchu způsobenou imunitním systémem, anebo o nežádoucí vliv potravy na střevní sliznici. Ve střevech je obrovské množství mikroorganismů, a to nejen jednoho nebo dvou druhů, ale desítek různých druhů, které musí žít v jakémsi společenství nazývaném symbióza (mikrobiální symbióza). Jestliže ve střevě tato symbióza vládne, nevznikají tam zbytečné toxiny a organismus jimi není zaplavován. V případě dysbiózy naopak vznikají různé produkty, které poškozují celý organismus, protože ze střeva se přes obrovskou plochu střevní sliznice vstřebávají nežádoucí látky. Velmi zásadním problémem je porucha metabolismu cukru, jejíž vinou se do střeva může vylučovat přebytečný cukr. To umožňuje obrovský nárůst plísní, především kvasinek, ale i plísní vláknitých, které poškozují střevo svými vlákny. Do střeva provrtávají dírky, které zhoršují izolační schopnosti střevní stěny. Kvasinky jsou zase producenty alkoholu a kysličníku uhličitého, okyselují celý organismus (vznikem kyseliny uhličité, která musí být neutralizována pufrovacím mechanismem, v němž organismus často využívá minerální látky, tak důležité pro jiné potřeby).
Vylučování těchto plísní dráždí sliznici konečníku, což vede k různým zánětům v této oblasti. Nesmíme zapomenout také na možné parazity. Střevní parazité se i ve středoevropské oblasti vyskytují relativně často, zvláště u dětí a lidí, kteří přicházejí do úzkého kontaktu se zvířaty. Škrkavky a roupy patří mezi nejčastější, mezi jedlíky syrového vepřového masa stoupá také výskyt tasemnice, ojedinělí nejsou ani jednobuněční parazité (např. améby, lambie a další), které získáváme obvykle pitím vody nebo konzumací potravin v tropických krajích. Do zažívacího traktu se mohou dostat i jiní parazité, například konzumací lesních plodů znečištěných liščími výkaly a dalšími cestami.
Mimo farmaceutické možnosti můžeme využít antiparazitárních vlastností česneku, ale také celkové detoxikace zažívacího traktu. Nesprávně fungující zažívací trakt spolu s poruchou imunity může sehrát významnou úlohu při obtížné likvidaci některých z těchto parazitů. Celková vlna strachu z parazitů často vede klienta k tomu, že vidí ve stolici místo různých vláken a zrníček živé červy. Doporučujeme alespoň použití lupy k identifikaci vajíček parazitů, eventuálně k identifikaci samotných červů. Nebývá to naštěstí nijak častý problém, spíše na to narážíme výjimečně. Nejlépe je v takovém případě upozornit klienta, aby nechal stolici vyšetřit na parazity a pak teprve se rozhodovat, co s tím.
Střevo má návaznost na celou řadu jiných orgánů, především na kůži a močový měchýř. Opakované záněty močového měchýře bývají důsledkem střevní dysbiózy. Přemnožené mikroorganismy se přelévají přes krevní cesty či přes lymfatické cesty do močového měchýře. V takovém případě si proto nezapomínáme všímat střeva. Důkladného obnovení symbiózy nedosáhneme užíváním probiotik, ale úpravou zatížení dysfunkčním nervovým systémem. Díky této úpravě si střevo samo stav symbiózy obnoví.
Preparát ColiDren je velmi známým preparátem. Nezapomínáme ho kombinovat s preparátem RespiDren. ColiDren řeší problematiku tenkého střeva, slepého střeva, tračníku i konečníku. Neřeší samozřejmě ty záněty, které jsou vyvolané imunitním systémem (za nimi musíme do mozku) nebo potravinovými alergiemi (za kterými rovněž musíme do mozku). Chci také upozornit na častý problém se zácpami. Představa, že budu střevo čistit a že se budu spoléhat pouze na různé typy rostlinných nebo chemických projímadel či na vliv lněného semínka, není správná. Můžeme ji chápat snad pouze jako přechodné řešení. Musíme se vždy zaměřit na nervové pleteně plexus Meissneri a plexus Auerbachi, které ovládají střevo, ovládají jeho pohyb, vnitřní složení stolice, ale mají vliv i na naši psychiku, protože jsou producentem serotoninu, hormonu štěstí. Také vegetativní nervový systém sehrává v zácpách důležitou roli. Škoda, že detoxikace těchto systémů přesahuje možnosti tohoto článku. Zažívací ústrojí musíme brát komplexně, tedy nejen jako ústrojí pro zažívání, ale také jako ústrojí, kam se promítá lidská psychika, v němž hraje úlohu imunitní systém i nervový systém. Vyhodnocení působení stravy, a to nejen ve smyslu intolerance, ale i ve smyslu její skladby vůbec, je také nesmírně důležité. Přítomnost vlákniny ve stravě je důležitou součástí vedoucí k úpravě zažívacího ústrojí.
Do zažívacího ústrojí by spadala i vliv slinivky břišní (její exogenní části), ale také vliv žluči, žlučových cest a žlučníku. Zvládnutí detoxikace zažívacího ústrojí patří ke každodenní práci. Sami u sebe musíme hlídat stav zažívacího ústrojí, protože poruchy znepříjemňují člověku život a mnohdy ho i ohrožují. Nádory zažívacího ústrojí jsou relativně častým problémem. Jejich prevence je velmi závislá na kvalitě detoxikace. Děje v zažívacím ústrojí mohou ovlivňovat i mnohé další části našeho těla. Dysfunkce zažívacího ústrojí se promítají do naší emocionality, poškozují ji, dělají život nepříjemným. Kvalita kůže je rovněž závislá na kvalitě zažívacího ústrojí. Ve střevech mohou vznikat látky, které nazýváme střevní karcinogeny. Jsou to látky, které vznikají následkem špatného rozkladu živočišných tuků a bílkovin. Nežádoucí střevní mikroorganismy rozkládají tyto živiny na látky pokládané za karcinogenní. Jestliže takový děj v těle nastane, člověka velmi ohrožuje vznik zhoubného nádoru, protože tyto střevní, silně karcinogenní látky se mohou vstřebávat a působit kdekoliv v lidském organismu.
Pomocí EAM systému můžeme vyšetřit i stav stolice, a to pouze virtuálně, aniž bychom používali k vyšetření stolici skutečnou. Toxiny ve stolici včetně různých patogenních mikroorganismů nás mají informovat o důležitých věcech. Preparátů k detoxikaci zažívacího ústrojí máme dostatek, z praxe mohu říci, že nemám pocit, že by měl vzniknout nějaký nový preparát v této oblasti. Lepší detoxikaci zažívacího ústrojí můžeme tedy očekávat od další práce na preparátech týkajících se psychiky, stresu a řídících funkcí centrálního nervového systému.
Zdroj: Jonáš, Josef. Detoxikační medicína a zažívací ústrojí. Joalis info: Bulletin informační a celostní medicíny. 2013, č. 3.