Glie a detoxikace

14.10.2015 12:59

Proces detoxikace se neustále zkvalitňuje. Jak postupuje poznávání funkcí lidského těla, tak se zlepšuje i účinnost preparátů. O své poznatky se rád dělím se všemi aktivními i pasivními účastníky detoxikační medicíny.

Kdybych chtěl něco zatajit, tak by to byla kapitola o detoxikaci glií. Umění detoxikace této oblasti totiž posunuje každého terapeuta, který ji zvládne o třídu výše. Detoxikace glií je v pravém slova smyslu vysokou školou detoxikace, protože vychází z poznatků současné medicíny. Zasahuje do medicínské oblasti takovým zásadním způsobem, jaký si moderní konvenční medicína neumí ani představit a také i já si neumím představit, že by to v blízké budoucnosti zvládla. Přitom je evidentní, že bez této kapitoly detoxikace nelze dosáhnout jak preventivní, tak také dostatečné léčebné úrovně, kterou lidstvo a také konvenční medicína potřebuje ke zvládnutí moderních zdravotních problémů.

 

Co je příčinou nemoci?

Není žádnou novinkou, že počet určitých nemocí v populaci stále stoupá. Nejhrozivější je vzestup onemocnění rakovinou. Již dnes je možné přibližně propočítat, kolik lidí onemocní příští rok a kolik za deset let. Také jsem naslouchal slovům experta na alergii a ten se eufemisticky vyjádřil v tom smyslu, že již dnes jsou vlastně všichni alergiky. Ono tomu tak ve skutečnosti není, ale za pár let mohou být tato slova skutečnosti. Takhle bych mohl hovořit o ekzémech, astmatu, cukrovce, autoimunitních chorobách a jiných zdravotních hrozbách dnešní doby.

 

Jeden známý terapeut operuje mobilním telefonem, jeho elektromagnetickým polem a označuje tento výdobytek moderní techniky za příčinu všech možných nemocí. Toho, kdo neodloží mobilní telefon, odmítá léčit a doporučuje všem, kteří mají doma Wi-Fi síť, aby se tohoto ďáblova vynálezu zbavili. Nezaráží jej, že všechny nemoci, o kterých se právě dnes jedná, se vyskytovaly již dávno před tzv. moderní dobou, kterou můžeme počítat od počátku 20. stol., a i před dobou mobilních telefonů, internetu a některých dalších technických vynálezů.

 

Tím nechci zlehčovat jejich negativní vliv a určitě je nepovažuji za něco, co by bylo pro naše zdraví přínosné. Dobře si pamatuji na veliký boj veřejnosti proti televiznímu vysílači na Žižkově a vypočítávání různých neodvratných katastrof, které vysílač způsobí. Neprokázal se sice výskyt žádných zvláštních chorob v okolí vysílače, ale naštěstí jsem se této diskuze neúčastnil, protože dnes sedím v těsné blízkosti tohoto vysílače. Měl bych s tím asi problémy, kdybych byl přesvědčen, že televizní vysílání mi způsobí nějaký zdravotní problém.

 

Systémy našeho těla

Statisticky je nepochybný vzestup celé řady chorob již od šedesátých let minulého století a křivky tohoto vzestupu můžeme naprosto přesně sledovat. Proč se o tom zmiňuji v souvislosti s gliovým systémem? Gliové buňky zná medicína, resp. histologie, už hodně dlouho, ale dodnes není úplně zpracována a pochopena jejich funkce. Nikdo se tím moc nezabývá, protože neexistují žádné vyšetřovací metody pro funkci těchto buněk a ani žádné specifické léky. Skutečností je, že se nemůže vyskytovat žádná funkční nervová buňka (neuron) bez toho, aby byla v kontaktu s některým typem gliových buněk. Jinak řečeno, chápat funkci neuronů je vždy nutné pouze v souvislosti s gliovými buňkami. Nechci zde rozebírat, v čem se liší buněčná charakteristika jednotlivých gliových buněk, protože to pro náš účel není podstatné, ale znovu opakuji, že gliové buňky jsou nezbytnými buňkami pro fungování nervového systému.

Uvádí se, že jsou nejen jakousi fyzickou oporou nervových buněk, ale slouží i k odvodu toxinů či metabolitů, které vznikají při fungování nervových buněk. Mají i jistou funkci vyživovací, i když o této funkci se zatím nehovoří příliš přesvědčivě. V neposlední řadě působí jako izolant mezi jednotlivými buňkami. Izolační funkce je důležitá při onemocnění, které známe pod jménem roztroušená skleróza (sclerosis multiplex), anebo při celé skupině tzv. demyelizačních onemocnění CNS, při kterých se ztrácí myelin. Mnoho lidí si neuvědomuje, že myelin je jistý specifický název právě pro gliové buňky. Proč se nezmiňuji o jednotlivých typech gliových buněk? Důvod je jednoduchý: protože gliové buňky tvoří systém.

 

Pro detoxikační praxi je velmi dobré pochopit, že tkáně, které tvoří určitý systém, spolu velmi intenzivně komunikují a jsou toxicky zatížené jako celek. Proto např. při onemocnění pojivové tkáně v kloubech může toto onemocnění postihnout všechny klouby a potíže se mohou jakýmsi „nepochopitelným“ způsobem stěhovat. Je to zdánlivě nelogická věc, dokud nepochopíme, že pojivová tkáň je systém. A podobně, když půjde o cévní onemocnění, můžeme se setkat s různými důsledky tohoto onemocnění v různých částech těla. Analogicky pak bude problém při onemocnění nervových buněk, které v těle tvoří celý systém. A právě i glie tvoří takto rozsáhlý systém, a tedy potíže, které mohou přinášet, jsou nesmírné různorodé. J potřeba si uvědomit, že i ten poslední nervík v našem těle má co do činění s gliovými buňkami a že nervy protkávají i všechny orgány a tkáně. Tyto prostupující nervy jsou rovněž v kontaktu s gliovými buňkami. Nervových systémů je celá řada, kromě centrálního nervového systému, který je představován mozkem a míchou, máme ještě periferní nervový systém, autonomní nervový systém, srdeční nervový systém či střevní nervový systém.

 

Blokáda komunikace

Všechny tyto nervové systémy, jak znovu a znovu opakuji, pracuji v součinnosti s gliovým systémem. Co se může v gliovém systému přihodit? Pravděpodobně největším problémem je tzv. blokáda komunikace mezi nervovou a gliovou buňkou. Nervová buňka pak přestává správně fungovat, ať už je to v důsledku hromadění toxinů, které nemohou být odváděny do gliové buňky, nebo nedostatečnou podporou ve výživě nervové buňky. Je to nesmírně důležité, protože třeba při Alzheimerově demenci se v buňkách hromadí látka nazývaná beta-amyloid. Tato látka vzniká v nervových buňkách zcela běžně, ale obvykle se jí nervová buňka zbavuje rozkladem. Jednoho dne se tento proces zastaví. Beta-amyloid se nerozkládá a nemizí a postupně devastuje nervovou buňku mozkové kůry a vzniká typ Alzheimerovy demence.

 

Podobným způsobem vznikají i jiné demence, ale mohli bychom uvést i jiné choroby např. Huntingtonovu chorobu (též Huntingtonova chorea), při které dochází k nekontrolovatelným pohybům končetin celého těla. Vzniká rovněž hromaděním určité látky, která se nazývá huntingtin a ten zase v jiných částech nervového systému způsobí zmíněnou poruchu funkce nervových buněk. Stejně bychom mohli hovořit o epilepsii, kde zase pod vlivem těchto poruch vznikají elektrické poruchy, elektrické výboje, nesprávná distribuce elektrických potenciálů a v mozkové kůře následně výboje způsobují epileptický záchvat. Obdobným způsobem vznikají tiky, migrény, záchvaty vegetativní epilepsie a celá řada dalších problémů.

 

V samotném mozku je velmi mnoho částí, které jsou zodpovědné za určité funkce. Často se můžeme setkávat s funkcemi tzv. čelního (frontálního) laloku mozkové kůry nebo temenního (parietálního), týlního (okcipitálního) a spánkového (temporálního) laloku, jakož i fungování podkorových oblastí a to především limbického systému, do kterého můžeme zahrnout větší část mezimozku (diencefalon), ale i bazální ganglia, hipokampus (hippocampus) a jen tak namátkou vzpomenu na mozkový kmen (truncus cerebri) a mozeček (cerebellum). Nesmíme zapomínat na střední mozek (mezencefalon) a na retikulární formaci (formatio reticularis), která se táhne od pons přes mozeček do mezencefala a hraje velmi důležitou úlohu jak při pocitu bdělosti a energie, tak i při procesu spánku. Zkrátka, byla by to nekonečná řada různých funkcí mozku, s jejichž poruchami se setkáváme.

 

Chceme-li se věnovat nejčastějším poruchám, které se týkají imunitního systému, jde o tzv. lobus parietalis, lobus insularis a lobus paracentralis, které ovládají jak protimikrobiální imunitu, tak imunitu protinádorovou či program autoimunity a atopie. Dovedeme si už představit, že tyto části mozku jsou toxiny narušeny natolik, že v důsledku jejich poruchy se potkáváme se zmíněnými poruchami funkcí imunity.

 

Jak normalizovat chod mozku

Zde velice často narážíme na zmíněný problém v gliových buňkách. Nedaří-li se nám úplně odstranit jiné poruchy anebo jen dočasně, stává se to tehdy, když se nám nepodaří obnovit funkci gliového systému. Gliový systém není blokován naprosto po celém organismu, často to může být v nevýznamných lokalitách, jindy v oblastech pro život daleko významnějších. Někdy to může být velký rozsah poruch, jindy poruchy zcela lokální. Podstatné ale je, že přes blokádu gliového systému můžeme pochopit i různé emocionální problémy, problémy imunitního systému nebo retikulární formace a také problémy v jiných velmi zásadních částech nervového systému. Můžeme proto pochopit, proč se tak často objevují poruchy periferního nervového systému, bolesti ischiadického nervu, nebo pažního nervového systému a proč se setkáváme s neuralgiemi obličejových nervů, s poruchami polykacích a okohybných nervů či optického i ušního nervu. Zkrátka ke zmíněným blokádám gliového systému může dojít v kterékoli části nervového systému.

 

Pochopitelné, že nervový systém se může porušit i bez účasti gliového systému, ale tento model je poměrně málo častý a je to jeden z důvodů, proč léčba i detoxikace nervového systému je natolik složitá a neúspěšná. Musel bych se také zmínit o samostatných chorobách gliového systému a to především tehdy, jestliže vznikají nitrolební nádory (gliomy), a kde nádorové bujení postihne samotné gliové buňky (glioblastom).

Hovořím sice jen o nervovém systému, ale znovu se odvolám na to, co jsem řekl, že nervová vlákna jsou i v každém orgánu našeho těla, a proto můžeme s překvapením sledovat, že práce na gliovém systému se objeví v naprosto nečekaných lokalitách při normalizaci funkce zcela jiných orgánů, kde bychom nervovou složku neočekávali, protože není obvyklé ji tam hledat.

 

Očkování narušuje gliový systém

Na faktu, že vzestup poruch nastává v šedesátých letech minulého století, je patrné, že závažnou roli v blokádě gliových buněk hraje očkování. Velká diskuze, která se kolem očkování a následných komplikací zvedá, se vlastně týká gliového systému. V případě glií nastávají dvě situace: gliové buňky nejsou v dobré kondici a jsou již z těla matky zatížené různými toxiny. Jestliže do nervového systému přijde tak závažný nápor antigenů vakcíny a kovů jako jsou hliník, rtuť, tak nervové buňky zátěž neunesou, prudce se zahltí toxiny a poté nedochází k detoxikačnímu procesu. Od té chvíle se datují různé závažné zdravotní problémy.

 

V druhém modelu zapůsobí samotné očkování na fungování gliových buněk a způsobí blokádu komunikace mezi nervovými buňkami a gliemi. Dochází k postupnému narůstání toxického zatížení nervových buněk a ke vzniku různých psychických, fyzických a imunitních chorob.

Očkovací látky obsahují hliník a jeho částice mají nanorozměry, abychom si představili, co tento nanorozměr znamená, tak bychom nanočástici nemohli pozorovat ani ve velmi kvalitním optickém mikroskopu. Abychom ji mohli sledovat, museli bychom použít elektronový mikroskop. Tak malé jsou nanočástice, které pronikají bariérou mezi krví a mozkomíšním mokem a dostávají se do nervového systému. Očkovací látky jsou jednou z hlavních příčin zmíněné blokády.

 

Celou debatu tedy nevyřeší, zda očkovat, či neočkovat. Nadto ani není nikdo schopen rozpoznat, ve kterém případě problém způsobilo očkování a ve kterém jsou na vině jiné příčiny. Je potřeba věnovat se umění přípravky tohoto gliového systému na přijetí očkování, event. pomáhat gliovému systému zvládnout nápor, který očkování pro nervový systém představuje. Můžeme se setkat ještě s celou řadou jiných příčin, které gliový systém poškozují. Mohou to být různé nervové infekce. Především to jsou infekce borelií, ale i neuroviry, dále to pak mohou být toxiny metabolického původu, které mají vliv na nervový systém, především to jsou metabolity kaseinu a glutenu. Mohou to být i jiné zdroje těžkých kovů.

Celý proces se týká i rakoviny. Protože její vzestup se zcela váže na schopnost imunitního systému likvidovat rakovinové buňky, které vznikají pod vlivem genotoxických (mutagenních) látek, které se do našeho organismu dostávají jak ze životního prostředí, tak také z jídla.

 

Řešení problému

Důvodů dysfunkčnosti gliového systému může být celá řada. Je složitou otázkou detoxikace stanovit, který toxin vlastně gliový systém blokuje. Na tomto poznání záleží, a to ve všech případech, úspěšnost naší detoxikační léčby. Nejčastějším modelem tedy bývá blokáda kovy, tzn. přípravek MindDren v kombinaci s Mezeg. Další možnou kombinací je glie s radioaktivními látkami. Podle posledních výzkumů je nejvhodnější kombinace Mezeg, EviDren a PEESDren. Tato kombinace je schopna řešit i eventuálně přítomné organické toxiny a imunokomplexy. Poměrně častá je kombinace blokády glií antigeny v důsledku aplikace vakcín anebo neuroinfekcí, potom musíme vzít v úvahu sestavu Mezeg a Non-Grata. Pro blokádu metabolickými toxiny propojujeme účinnost Mezegu a Metabexu. V případě blokády neuroinfekcemi podáváme Mezeg, Diamino a Spirobor, event. Antivex, pokud jde o virové infekce. Znovu však uvádím, že devadesát procent všech blokád se děje za účasti toxických kovů.

 

Tím však celý problém nekončí. Obvykle se v našich poradnách setkáváme s člověkem, který se již delší dobu pere s důsledky blokády. V nervových buňkách se usazují další toxiny, které působí další problémy. Do této chvíle se nervová buňka nemohla správným způsobem detoxikovat. Musíme tedy nervové buňce pomoci a to obvykle od různých neuroinfekcí, jak v podobě mikrobiálních ložisek, kde budeme společně užívat Mezeg, Nodegen a LiverDren, VelienDren, UrinoDren a další, nebo v podobě chronických infekcí – zde bude nejčastější kombinace Diamino spolu se Spiroborem či Antivexem, Nobacem a Para-para nebo Yeast. Statisticky nejčastěji vychází kombinace Mezeg, MindDren, Diamino, Spirobor, Antivex. Touto kombinací vystačíme u většiny našich klientů.

 

Takovým postupem se nám podaří normalizovat chod imunitního systému, což je nesmírně důležité jak pro slabosti imunitního systému, tak všechny typy autoimunitních poruch, event. revmatoidních poruch nebo atopických problémů. Dokonce se nám podaří zlepšit imunitu u nádorových chorob. Bude se nám dařit odstraňovat emocionální poruchy, které jsou lokalizované do bazálních ganglií nebo hipokampu a jiných struktur mozku. Dále se nám bude snáze detoxikovat problémy umístěné v pontu a prodloužené míše, jako jsou chronický únavový syndrom nebo noční pomočování (enuresis nokturna) a to nemluvím o periferním systému, který způsobuje poruchy zraku, ucha a rovnovážného ústrojí.

 

Detoxikace glií

Zákoutím a tajným schránkám biosystému bychom se museli věnovat dlouho, abychom je všechny vyjmenovali, ale nechávám tuto oblast na vašem zvážení. Je to velmi logický systém a stačí, když umíte dobře ovládat EAV přístroj, abyste se o tom mohli přesvědčit. Pro ty, kteří neumí zacházet s EAV přístrojem, doporučuji, aby poruchu gliového systému předpokládali a pracovali s ní. Protože jen minimum poruch má příčinu, která se netýká tohoto velmi zajímavého systému, jenž má velmi zásadní vliv na nervové buňky a přitom sám nervovou buňkou není. Něco takového nemá v lidském organismu obdoby.

 

Pochopení poruch gliového systému nám umožní rozlousknout neřešitelný oříšek, který představuje důvod vzestupu celé řady chorob, ale umožní nám se s těmito chorobami vyrovnat a dokonce jim i předcházet. Bude-li fungovat dobře gliový systém, tak můžeme zodpovědně prohlásit, že celou řadu nemocí člověk nedostane. Zničené glie nemají regenerační schopnost a není možné je nahradit, proto pro nás zásadní bude prevence. Škoda, že nemůžeme vystoupit ze stínu, do kterého nás vrhá konvenční medicína, a nemůžeme lidem masově objasnit problematiku očkování. Bylo by to výhodné pro obě skupiny. Nejen, že by se v očkování mohlo pokračovat a mohli bychom se dále těšit z pozitivních účinků, ale mohli bychom také předcházet všem možným problémům a komplikacím, které očkování přináší.

 

Celý proces detoxikace není tak náročný. Problém nastává, když se setkáváme s poruchou, která trvá již několik let a způsobuje závažné poškození nervových buněk, event. funkcí, které s nervovým systémem přímo souvisí. Ke zvládnutí detoxikace gliového systému musíme nejen pochopit, co je gliový systém a jaké má funkce. Musíme také pochopit, co je nervový systém a jaký má význam pro fungování lidského organismu. Stejně tak musíme rozumět vlivům, které mohou způsobit poruchy systému glií a nervových buněk a samozřejmě musíme mít představu o tom, co znamená toxin. Věřím, že se určitě ještě v tomto směru dočkáme objevů. Něco tak významného nelze tajit a budu rád, když se co nejvíce lidí o této problematice dozví.

 

Zdroj: Jonáš, Josef. Glie a detoxikace. Joalis info: Bulletin informační a celostní medicíny. 2015, č. 3.