Jak nám škodí paraziti. Dopis od Ing. Hany Bláhové - 2. část

07.12.2012 20:34

YOMESAN - na bázi niklosamidu, 1 balení obsahuje 4 tablety, stojí 15 euro, lék je šetrnější. Pro infekce rodem Hymenolepis, která je houževnatější než rod Taenia, se doporučuje užít od jednoho do čtyř balení za sebou.

V případě zácpy předem užít spolehlivá projímadla, jedno z doporučených je Glauberova sůl. Yomisan se rozkouše a zapije vodou, nebo pomerančovou, grepovou nebo citronovou šťávou. Tasemničky trpasličí nemají rády kyselé. Yomesan je volně dostupný. Navíc je opravdu spolehlivý, tasemničky se většinou po léčbě nenajdou.

 

31.1.2008

Tento příběh má pokračování: sehnala jsem pracně kamarádce Cesol z Německa. Po užívání jí bylo několik dní hodně zle, ale pak začaly vycházet kousky různých červů různých tvarů a velikostí. Kamarádka je už tentokrát odchytala do skleniček a zanesla do Bohunic.

 

Sestra na příjmu infekčního oddělení řekla, že se s tím v životě nesetkala, proto jí nemůže říci, o jakou infekci se jedná. 11.12.2007 se dělal nový odběr krve na toxocaru kvůli ztraceným výsledkům. 31.1.2008 testy nebyly ještě hotovy. Důležité ale je, že kamarádce je po mnoha měsících zase dobře, nemotá se, spí a má chuť k jídlu. Připomíná mi to Krampolovu scénku o Českých drahách. Vychovávají samostatné a přizpůsobivé jedince, protože nikdo neví, kdy kam dojede a kde bude muset přespat. Naše zdravotnictví vychovává také k samostatnosti. Donutí nás určit si diagnózu, sehnat si potřebné léky a přeložit si příbalové letáky.

 

22.2.2008 Další dva nálezy Taenia: jeden případ epilepsie, doprovázený úzkostmi a zažívacími potížemi, druhý případ retardované a psychicky labilní ženy, náměsíčné od dětství, se zažívacími potížemi, závratěmi, bolestmi svalů a kloubů, a podezřením na autoimunitní poruchu štítné žlázy. Začala jsem cíleně hledat tasemnici poté, co mi vyprávěla, že tasemnici měla kdysi její matka. Našla jsem raná vývojová stadia v mozku a dospělou v tlustém střevě. Kolegyně Š. z jižních Čech hlásí u dvou klientů nález velkých tasemnic. Jeden majitel tasemnice je řezník a milovník syrového masa a jater. Tyto nálezy mne samotnou zviklaly v přesvědčení, že rod Taenia se v populaci vyskytuje jen velmi zřídka.

 

 

Tasemnice dětská - hymenolepis nana (tasemnice trpasličí)

Hymenolepis diminuta

Velikost: 7mm - 4 cm

Kde se může vyskytovat: v tenkém střevě, žaludku, žlučovodech, v játrech, ve slinivce, v mozku. Tolik skripta, realita: všude. Z vajíčka se líhnou dospělci v tenkém střevě, ve střevě se může vyskytovat větší počet dospělců najednou.

 

Je BĚŽNÁ!!! Kosmopolitní, snadno se šíří v dětských kolektivech.

 

Slabé nákazy bez symptomů, u silných se vyskytuje bolest břicha, bolest hlavy, ZÁVRATĚ, NECHUTENSTVÍ, SVĚDĚNÍ POKOŽKY, PODRÁŽDĚNOST, ANEMIE.

 

Podle učebnic byste nabyli dojmu, že o celkem nic nejde. Kdybych však měla hodnotit závažnost jednotlivých parazitárních nákaz, rod Hymenolepis by zaujímal třetí místo za rodem Echinococcus a Taenia. Lidé, kteří trpí touto nákazou, mají potíže vážnějšího charakteru. Často je donutí brát neustále léky, např. na tlak, je-li H. v srdíčku, na alergie, na migrény, na astma, na ekzémy, na opakované záněty močového nebo pohlavního ústrojí, na ředění krve, na štítnou žlázu, atd. Je-li tasemnička v oku, jde o závažnější poruchy vidění.

 

Hymenolepis s oblibou ucpávají urether a majitel pak obtížně močí - týká se i žen. Několik mých klientů mělo podezření na prostatitidu nebo nádor na prostatě, a přitom problém byl jinde. Je zvláštní, že rod Hymenolepis se vyskytuje na močopohlavním ústrojí častěji než jiní parazité, zřejmě snáší lépe než ostatní druhy kyselé pH. Tasemničky trpasličí také figurují u TINITU a HLUCHOTY častěji, než jiné druhy. Lidé, kteří mají převahu nákazy ve formě Hymenolepis, jsou buď hubení, nebo alespoň spoří a mívají urputné zácpy. Léčbu znesnadňuje nedostupnost vhodných léků. Žádný alternativní způsob léčby (byliny, homeopatika, detoxikace, vibrace levným Zapperem, makrobiotika) NIKOMU nezabral. Mohu shrnout zkušenosti mnoha lidí. Bohužel je to VELMI častá nákaza a já mohu klientům ZATÍM pomoci jen omezeně. Opakuji vhodné léky: CESOL, YOMESAN.

 

Kauza: Paní X. z Prahy měla letité bolesti břicha, střev, v pravém podžebří - játra, žlučník, úporné zácpy. Dva odběry stolice neprokázaly žádné parazity. Proto lékařka odmítla předepsat antihelmintikum. Nasadila si česnekovou kúru, po které vyšli roupi.

 

Na základě doneseného vzorku obvodní lékařka napsala VERMOX.

 

Po něm se bolesti přesunuly ze střev do žaludku a byly nesnesitelné. Kolegyně D. jí vytestovala Hymenolepis v žaludku. Paní navštívila oddělení parazitologie v Dětské nemocnici v Praze. Tam jí řekli, že tasemnička v žaludku být nemůže, že je to nesmysl. Odběry stolice nic neprokázaly. Protože měla velké bolesti, lékařka napsala nový Vermox a paní kůru podpořila česnekovými nálevy. Po této kůře vyšlo několik parazitů různých tvarů, především segmentované úzké útvary. Vypůjčila si z knihovny atlas a sama si určila podle obrázků, že šlo o rod Hymenolepis a měchovce. Úlovek odnesla do nemocnice, ale až po několika dnech, kdy byl vzorek už vyschlý. V nemocnici nedokázali proto již nic určit. Paní je ale od té doby bez bolesti.

 

 

Měchožil zhoubný - Echinococcus granulosis

Měchožil větvený - Echinococcus multilocularis

Velikost: 2-10 mm, učebnicový údaj je však pravděpodobně podhodnocený.

Kde se může vyskytovat: v těle psovitých šelem a hlodavců. Mezihostiteli jsou býložravci (ovce, kozy, hovězí dobytek, koně) i člověk. U nás jsou podezřívány z přenosu lišky, obyvatelstvo je varováno, aby tepelně upravovalo lesní plody, které mohou být kontaminovány jejich močí nebo výkaly. Pokud pes sežere hraboše, nebo pokud sní maso z nuceného výseku, které neprošlo kontrolou, nakazí se PES a od něj my. Nákaza od psa je statisticky pravděpodobnější a většina nemocných s echinokokózou chová psa nebo jej chovali jeho rodiče, prarodiče. Nevylučuji přenos z matky na dítě - několikrát jsem vytestovala měchožila jako nákazu vrozenou. (Tasemničky totéž)

 

Hodnotím ho jako NEJZÁVAŽNĚJŠÍ PARAZITÁRNÍ NÁKAZU, KTEROU MŮŽETE V EVROPĚ DOSTAT. Embryo vylíhnuté ze spolknutého vajíčka putuje tělem, krevním oběhem do jater, sleziny, PLIC, ledvin, kostí, mozku, svaloviny, podkožního vaziva... Zde pomalu rostou cysty. Dostane-li se do mozku, způsobuje těžký ZÁNĚT MOZKOVÝCH BLAN. Uvnitř cyst jsou STOVKY hlaviček tasemnic (skolexy). Když CYSTA PRASKNE, její obsah se vylije a tasemničky se roznesou krví a lymfou po těle. Nemocný může zemřít na anafylaktický šok. Přežije-li ho, má diseminovanou - neboli ROZTROUŠENOU hydatidózu. Cysty se chovají jako NÁDOR: rostou, utlačují tkáň, ve které žijí, a METASTAZUJÍ. Cysty mohou dosahovat velikosti 10-20 cm. Člověk cítí potíže teprve tehdy, když cysta začne tlačit na určitý orgán nebo tkáň. Klasická medicína je léčí vysokými dávkami albendazolu nebo mebendazolu, nebo chirurgickým odstraněním cyst. Toto onemocnění může být i smrtelné. Příznaky jsou různorodé podle napadeného orgánu a masivnosti infekce. Okolní státy hlásí stovky případů echinokokóz. Zvláště jižní Německo, Rakousko, Švýcarsko, Francie. Jen u nás nic. Co myslíte, je to tím, že se české kotlině měchožil záměrně vyhýbá, nebo je to spíš úrovní našich laboratoří a neznalostí našich lékařů, kteří ani neuvažují o podobné souvislosti a nepošlou pacienta na testy? Podle učebnic jde o vzácnou nákazu a jeden smrtelný případ nějakého Slováka se opisuje po desetiletí z učebnice do učebnice (MUDr. Bednář, MVDr. Sedlák). Ale já měřím echinokokózu nepříjemně často, především v souvislosti s těmi nejvážnějšími onemocněními. Tito lidé trpí bolestmi nejrůznějšího druhu, bolí je kosti, svaly, klouby, jsou extrémně unaveni. Měchožila větveného nalézám často u astmatiků, protože žije v plicích. V plicních sklípcích rostou boubele a ztěžují výměnu plynů. Bolesti hlavy a blokování krční páteře souvisí s přítomností echinokoka v páteřním kanále nebo v mozkových plenách. Ale především je vidím u všech svých klientů, kteří mají závažná nervová onemocnění.

 

NEEXISTUJE JEDINÝ z nich, který by měchožila neměl. Už to nemůže být náhoda, protože se to týká nejméně 40 lidí. Ti klienti, kteří jsou na tom opravdu špatně, jej mají v mozku. Jedná se o těžké DEPRESE, ALZHEIMERA, STAVY ÚZKOSTI a PANIKY, EPILEPSIE, SCLEROSIS MULTIPLEX, PARKINSONISMUS, KRUTÉ BOLESTI HLAVY. K tomu se přidružuje nesmírná únava. Usuzuji z toho, že toxiny měchožila musí být výjimečně neurotoxické. V případech, kdy lékaři vyslovili podezření na RS, ale nepotvrdila se, nacházím měchožila ne přímo v CNS, ale v mozkových plenách, nebo míše. I taková nákaza dokáže poslat člověka do invalidního důchodu. Tyto různorodé případy se liší jen umístěním boubelí Echinokoka v mozku nebo v těle. U sclerosis multiplex v truncus encephali, především v mezencephalu, u depresí je v diencephalu a mezencephalu, hypothalamus nebo jeho okolí/u parkinsonismu v gliích, v mozkovém kmeni, periferních nervech, u epilepsie v mozečku, prodloužené míše, occipitálním laloku. Našla jsem jej i u jednoho případu vrozené hluchoty v ponsu, mozečku a temporálním laloku. Alzheimer - frontální lalok. V případě mírnějších potíží - např. úzkostí nebo bulímie, astmatu - žije měchožil v nižších patrech - srdce, plíce, žaludek, střeva, játra. Mnozí mají navíc silné bolesti KOSTÍ, KLOUBŮ, SVALŮ, PÁTEŘE a přesně tam se echinokok najde. Pokud je vrozený, jedná se o ty případy dětí, které v noci pláčou, že je bolí kosti, a rodiče je chlácholí, že je to tím, že rostou. Závratě, třasy a tiky jsou třešinkou na dortu. A teď si představte, že by k těmto nemocem vůbec nemuselo docházet, nebo by se daly v ranných stádiích relativně snadno stopnout, kdybychom se všichni pravidelně průběžně odčervovali tak, jak to děláme se svými miláčky. A to se dá zařídit léky, které nejsou nijak závratně drahé! Zdroj: příručka "Léčiva, používaná k terapii infekčních a parazitárních nemocí: ".... u některých nemocných je nutné v terapii pokračovat po dobu několika let." Jsem však přesvědčena, že i pokročilá stádia nemocí má smysl deparazitovat. Neléčená nákaza měchožilem zhoubným nebo větveným nemá dobrou prognózu.

 

Za všechny zoufalé nemocné:

Klient 33 let, otec myslivec, rodina chovala psy, on sám myslivec, od dětství jedl zvěřinu.

Před dvanácti lety těžký zápal mozkových blan. V nemocnici v Bohunicích, kde 14 dní ležel na kapačkách, konstatovali cysty ve spodině lebeční, které si ale netroufli odoperovat a propustili ho domů. Od té doby se jeho potíže zhoršují. Má kruhé bolesti hlavy, kvůli kterým uvažoval i o sebevraždě, blokuje se mu neustále krční páteř a v prodloužené míše cítí trvalý tlak. Jen jeho dvě malé děti ho drží nad vodou. Často zvrací, aby si ulevil od bolesti v žaludku. Teď se přidaly i bolesti kyčelního a kolenního kloubu, cítí bolesti ve svalech, v páteři, už nemůže bez bolestí sedět a to je řidič. Žádné další vyšetření u žádného lékaře (ortoped, neurolog, internista) nepřinesly výsledky. Rodina ho proto považuje za simulanta, což zvyšuje jeho duševní utrpení z bolesti, bezmoci a nepochopení okolí. Bohužel se jedná o diseminovanou hydatidózu,echinokok je v kostech, kloubech, kloubních váčcích, mozku (truncus encephali), všech zažívacích orgánech, ledvinách. Kromě toho je tu i nákaza měchovci a rodem Hymenolepis. Tento případ už je pro odborníky, pokud mu nepomohou, mám obavu o jeho budoucnost. 12.2.2008 Odborníci si umyli ruce. Klienta jsem svědomitě poslala na specializované pracoviště do Prahy. Testy negativní, s vysvětlením, že je to vzácná nákaza. Sehnali jsme Zentel a pracujeme s kvalitním Zapperem. Klient po mnoha měsících připustil, že bolesti hlavy a blokování krční páteře jsou snesitelnější.

 

Jsem ráda, že se přidávají kolegové k pečlivějšímu měření parazitů a potvrzují vysokou četnost i těch parazitů, kteří by měli být podle učebnic vzácní. Kolegyně Š. z jižních Čech dochází ke stejným šokujícím číslům, co se týče výskytu echinokoka a tasemniček.

 

10.3.2008: Ke kolegyni Š. přišla konečně klientka s roztroušenou sklerózou. Kolegyně nejen že vytestovala echinokoka, ale byl v mezencephalu. Zatančila jsem si kozáčka.

 

 

Motolice thajská - Opisthorchis viverrini

Motolice jaterní - Fasciola hepatica

Motolice jaterní (největší) - Fasciolopsis buskii

Motolice žlučová - Clonorchis sinensis

Motolice psí - Opisthorchis felieneus

Motolice plicní (Westermani) - Paragonimus

Motolice slinivková pancreaticum - Eurythrema

Velikost: 20-30 mm

Ploší červi, mají přísavky s trny, kterými se lépe uchycují na tkáni hostitele. Už jejich název napovídá, že si naši předkové všimli souvislosti mezi tímto parazitem a točením hlavy.

Američtí vědci je dávají do souvislosti s roztroušenou sklerózou. Dr. Hulda Clarková je dává do souvislosti s rakovinou a s únavovým syndromem. Motolice jsou běžné.

Rády ucpávají žlučovody, a když se kolem nashromážní ještě cholesterolová zátka, na ultrazvuku pak imitují "žlučové kameny". Jejich larvy putují tělem jako larvy každého parazita, takže je můžeme najít prakticky všude. Ze zažívacích orgánů játra, slinivka, žaludek, střevo.

Vyvolávají chronické hepatitidy až cirhózy. Zvětšená játra, zažívací obtíže, průjmy, ALERGIE. Motolice slinivková žije především ve vnitřně sekretorické části slinivky.

Bezepčně ji najdete u cukrovkářů, nebo u lidí, kteří trpí přehnanou chutí na sladké.

Všechny motolice zhoršují metabolismus, a proto je často nacházím u lidí s nadváhou.

 

Způsob přenosu: Z masa býložravců, kteří pozřou cerkárii přichycenou na stéblu trávy, nebo na vodní rostlině. Z krabího a rybího masa, špatně tepelně upraveného.

Na motolice nezabere Vermox, Zentel je také slabý. Motolice omezí, ale nezahubí. Tady pomůže jen CESOL nebo kvalitní ZAPPER.

 

Kauza: Kolegyně Ž.K. z Újezda u Brna zjistila, že většina sousedů z Újezda a okolí, kteří k ní přijdou na testy, mají bez ohledu na věk všichni Schistosomu hematobium. U ní samotné jsem našla stejného parazita. Schistosomu mansoni jsem našla u klientky, která bydlí o vesnici dál. Celá oblast bere vodu z Vyškovska. Uvažovaly jsem i o nákaze z místního koupaliště. Je to nezvyklý nález, Schistosomy jsou příbuzné motolic a považují se za onemocnění tropů a subtropů. Kolegyně chce zainteresovat odbornou veřejnost a přijít věci na kloub. Schistosomy nejsou neškodní parazité a kolegyně může svým objevem zachránit zdraví mnohých svých sousedů. Cestujeme, žije mezi námi stále více cizinců, pracují v restauracích a koupou se s námi. Tato věta není namířena proti přistěhovalcům, ale proti úzkoprsé představě, že co je psáno v učebnici, je dáno, a tropická nákaza se u nás nemůže vyskytovat. Pomocí přístroje Salvia můžeme rozšířit a upřesnit naše znalosti o výskytu a frekvenci jednotlivých virů, bakterií a parazitů. Většinou je realita mnohem horší, než si umíte představit, a v lidech žijí nejrůznější zdánlivě exotičtí hosté. Lékaři o tom nemají ani zdání. Nejsem sama, která měří velmi často Neisserii gonorrhoeae - kapavku, a její výskyt odhaduji na 40 - 50 % obyvatel. Narazila jsem už i na Treponemu pallidum, Vibrio cholerae a Mycobacterium leprae, všechno naměřeno vícekrát s časovým odstupem. Mycobacterium leprae jsem naměřila už pěti lidem a kolegyně N.M. z Frýdku Místku ji už vytestovala také. Léky tady neexistují ani na specializovaných pracovištích - jedna klientka chudák marně pátrala. Prostě tady být nemůže, tak tu není, a na co léky.

 

 

Vlasovec psí - Dirofillaria immitis

Vlasovec - Dirofillaria repens

Vlasovec psí způsobuje plicní filariózu, druhý vlasovec napadá podkoží. Vlasovec přenáší bodavý hmyz. Vlasovci jsou běžně rozšíření u psů v USA a v jižní Evropě. Tam jsou závažným zdravotním problémem. Zvláště v jižním Řecku. Přenos komárem. Opět se předpokládá, že u nás jsou ojedinělí i u psů, natož u člověka. Zatím jsem narazila na 4 klienty s filariemi, v jednom případě šlo o přenos z matky na dceru. Je to tedy nákaza, která je u nás pravděpodobně už dlouho. Další klientka hodně cestuje, dlouhodobě pobývala na jihu, další klientka chová psy. Pro Dr. Clarkovou to byla běžná nákaza, se kterou se potýkala denně.

Dospělci vlasovce psího žijí v plicních tepnách a v pravé srdeční komoře - proto jim anglicky mluvící národy říkají HEART WORM. V naší zemi neexistuje lék na tyto parazity, kdysi se používal Ivermectin, ten je stažený z prodeje a podává se pouze psům nitrožilně.

Další možnosti jsou STROGHOLD, MILBEMAX, účinná látka filamektin. Mluvíme o veterinárních léčivech. Léky na ploché a oblé červy na ně nezabírají, takže těmto nemocným zbývá jediná možnost, jak se pokusit nákazy zbavit: kvalitní Zapper.

 

 

Mikrofilárie - Wuchereria bancrofti, Brugia malayi

Vlasovec medinský - Drakunculus mediensis

Jsou to tencí, vláknití červi, přenášení členovci. Jejich larvy mají mikroskopické rozměry, a proto se jim říká mikrofilárie. Kolují krví nebo se vyskytují v kůži. Dospělé filárie mají formu podkožní a lymfatickou. Lymfatické druhy jsou přenášeny komáry. Paraziti ucpávají mízní cesty a způsobují otoky. Následkem toho vzniká zánět ledvin a edémy. Podkožní filariózy jsou přenášeny korýši nebo hmyzem. Jsou rozšířeny v tropech a subtropech.

 

Onemocnění se projevuje svědícími puchýři, později abscesy. Z mikrofilárií známe všichni vlasovce medinského, kterého Afričané a Asiati navinují velmi pomalu na dřívka, aby vlasovce nepřetrhli a takto jej postupně vytahují. Neporušený vlasovec namotaný na hůlce byl znakem dobrého lékaře a od toho je odvozen symbol pro lékařské povolání - Aeskulapova hůl. Na tuto infekci jsem bohudík zatím nenarazila.

 

 

Tasemnice psí - Dipilidium caninum

Středně velká tasemnice. Konečným hostitelem je pes, kočka, ale i savci a ptáci. Mezihostitelem jsou blechy a všenky. Parazit se vyskytuje po celém světě. Onemocnění se projevuje bolestí břicha a svěděním v oblasti konečníku.

 

 

Škulovec široký - Diphyllobothrium latum

Škulovec - Diphyllobothrium pacifficum

Je to největší parazit člověka. Může dosahovat délky 8 - 10 m, jeho vývoj jde přes sladkovodní buchanky a sladkovodní ryby. Vyskytuje se v oblasti velkých řek a jezer v Evropě, Severní Americe a na Sibiři. Člověk se nakazí, když jí syrové ryby. Onemocnění se projevuje zažívacími potížemi, únavou a chudokrevností. U D.P. jsou zdrojem nákazy mořské ryby. Vzácná nákaza (zatím).

 

Zmíním se ještě o dvou parazitech, náležejících k prvokům (protozoa)

Kromě Giardia intestinalis (bičíkovec), Entamoeba histolytica (amoeba) a Balantidium coli (nálevník), o kterých jsem se už zmínila, nejčastějším prvokem, se kterým se setká každý detoxikační poradce několikrát denně, je toxoplasma gondii.

 

 

Toxoplasma gondii

Patří k výtrusovcům, kokcidiím. Kočka je definitivní hostitel, ale člověk může být jedním z dvou set mezihostitelů. Kočka vylučuje infekční oocysty trusem, ty na vzduchu dozrávají a za několik hodin jsou infekční. Kočka se umývá a zanese si oocystu na srst a my ji pohladíme, neumytýma rukama pak něco sníme. Nakazit se však můžeme i nedostatečně tepelně upraveným masem, nebo přenosem z matky na dítě. Ve střevě nakaženého hostitele se z oocysty aktivně uvolňují zralé sporozoity rohlíčkovitého tvaru. Oocysta má 11-12 mikrometrů, nemůžeme ji tedy spatřit. Sporozoity mají rozměr 2x8 mikrometrů. Sporozoity pronikají do nejrůznějších orgánů hostitele, včetně mozku, oka, ucha, svalů, zažívacích i pohlavních orgánů atd. Toxoplasma je lymfotropní, proto ji můžeme přednostně najít v lymfatické tkáni, ucpává lymfatické uzliny. Tak jako borrelie, je to patogen, který lze najít ve všech tkáních. Při akutní nákaze se můžeme setkat s těmito symptomy: zduření lymfatických uzlin na krku a šíji, teplota až horečka, oslabení toku lymfy, bolest hlavy a svalů, celková únava, výjimečně vyrážka s puchýřky a pupínky, hepatitida, encefalitida a myokarditida. Nakazí-li se matka během těhotenství, může dojít k potratu, nebo poškození plodu. Toxoplasma gondii může přispívat k neplodnosti.

 

Další stádium toxoplasmy jsou tachyzoiti a bradyzoiti. Tachyzoiti se mohou množit, ale při imunitní odpovědi hostitele se stáhnou do tkáňových cyst, a přemění se v bradyzoity uvnitř hostitelské buňky. Bradyzoiti jsou méně agresivní vůči hostiteli, mají snížený metabolismus a tím na sebe minimálně upozorňují. Unikají tak pozornosti imunitního systému hostitele (T-lymfocyty, NK-buňky). Nastává rovnováha mezi hostitelem a parazitem a infekce se dostává do latentní fáze. Imunitní systém hostitele není schopen parazita jednou provždy zlikvidovat, ale ani parazit již nemá možnost uvolnit se z cyst a množit se. Výjimkou jsou vážné poruchy imunity, nebo užívání imunosupresiv. Pak se reaktivovaná toxoplasmóza projevuje jako zánět mozku (RNDr. Sedlák, MUDr. M. Bednář). Jaroslav Flégr z katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze vystoupil před časem v televizi, kde prezentoval výsledky posledního výzkumu. Co se týče četnosti záchytu a odhadovaného procenta toxoplasmy v populaci, je to stará písnička: zatímco v Praze má být procento nakažených kolem 30 %, ve zbytku republiky kolem 40 %, okolní státy (Německo, Francie, Rakousko) hlásí 50-60 % infikovaných obyvatel. Opět je vidět rozdíl v práci našich laboratoří a těch na západ od nás. My detoxikační poradci bychom to číslo posunulu ještě o desítku nahoru. Pan Flégr uváděl zajímavé souvislosti. Toxoplasma zvedá testosteron u mužů (agresivita, sobectví, nestálost), ale snižuje testosteron u žen. Lidem s toxoplasmózou se rodí více chlapců. Potomci mužského pohlaví totiž pravděpodobněji budou více cestovat, pobývají více mimo domov a mají za život větší šanci setkat se s kočkovitou šelmou. Lidé nakažení toxoplasmózou jsou méně pozorní, náchylní k rizikovému chování, jsou statisticky častějšími účastníky dopravních nehod. Paraziti manipulují svými hostiteli. Jen si myslíme, že rozhodujeme sami o tom, co uděláme.