Lymeská borelióza

24.07.2013 21:39

V poslední době se v médiích tvoří zprávy o zvýšené aktivitě klíšťat a zvýšeném riziku vzniku boreliózy. Strašák boreliózy nás pronásleduje na každém kroku.

Lymeskou boreliózu způsobuje skupina borelií – tzv. Borrelia burgdorferi group – patří sem např. Borrelia afzelii, Borrelia garini, Borrelia americana, Borrelia valaisiana, Borrelia japonica.

V 50 % se borelióza nejprve projeví na kůži tzv. erythemamigrans – pomalu se šířící zarudnutí s bledým středem. Další příznaky bývají podobné chřipce. Jedná se o bolesti svalů, kloubů, velkou únavu, zvětšení lymfatických uzlin. Dále se infekce může rozšířit do celého těla, což se projeví tmavě červenou nebolestivou „bouličkou“ (lymfocytom) na nose, uších či prsu.

Zasažen bývá pohybový aparát (stěhovavé bolesti kloubů, bolesti svalů, záněty pohybového systému) nervový systém (bolesti hlavy, poruchy citlivosti, ztuhlost šíje, poruchy hybnosti, bolesti zad, končetin, obrny nervů – nejčastěji lícního), ale také srdce (poruchy srdečního rytmu) nebo oči (záněty spojivek).

 

Chronické potíže se objevují v případě vzniku mikrobiálních ložisek. Každý druh borelií napadá různé tkáně:

  • Borrelia Afzelii – kůže, pojivová tkáň
  • Borrelia Garini – nervový systém
  • Borrelia Burgdorferi senzu stricto – klouby, srdce

 

Onemocnění může vést až ke zničení kloubů, atrofii kůže či degenerace podkoží. Postižení nervového systému se může projevit poruchami spánku, únavovým syndromem, psychickými poruchami, ale také může imitovat příznaky roztroušené sklerózy. Nervový systém velmi často bývá postižen i mikrobiálními ložisky v jiných tkáních, a to díky specifickému toxinu, který borelie vytváří. Boreliový toxin je podobný nervovému jedu botulotoxinu a blokuje přenos nervového vzruchu.

Jiné skupiny borelií (Borrelia recurrentis, Borrelia hermsii, Borrelia duttoni, Borrelia parketi) přenáší vši a klíšťata, způsobuje návratné horečky (typhus recurrens) a jsou rozšířeny v rozvojových zemích, popř. USA a Kanadě.

Vznikají vysoké horečky, zimnice, které trvají několik dní a opět se vrací. Imunita neumí zasáhnout proti změněným boreliím, ty se dále množí a horečky se znovu objeví. Často také dochází k vytvoření infekčních ložisek v játrech a slezině.

 

Rod Borrelia

Rod Borrelia patří do čeledi Spirochaetaceae, řádu Spirochetales. Jedná se o bakterie charakteristické svým vzhledem. Tvoří dlouhou štíhlou spirálu, vypadají jako tenký šroubek. Dokáží se v různých tkáních pohybovat velmi rychle, a to až stonásobně než jiné bakterie a buňky organismu. Díky svému tvaru jsou schopny pronikat do různých tkání.

V dnešní době je populace boreliemi promořena. Záznamy v archivech dokazují, že se borelie vyskytovala už kolem roku 1880, popsána však byla až v roce 1982. Dříve se u evropské populace vyskytovala bakterie Treponema, která patří do stejného řádu a způsobuje syfilis. Průběh onemocnění způsobené treponemou i borelií je velmi podobný. Syfilis se podařilo vymýtit pomocí antibiotik. Předpokládá se, že díky lepší schopnosti bakterií přizpůsobit se změně životních podmínek, může dojít k nahrazení určitého roku (Treponema) podobnými bakteriemi (rod Borrelia).

 

Rod Borrelia je skupina bakterií velkých 0,2 x 3-30 µm, obsahují asi 10 bičíků. Žijí v různých zvířatech – savcích, ptácích, hlavním přenašečem jsou klíšťata. Jejich promořenost se v České republice pohybuje kolem 10 %. Nejvíce infekční jsou tzv. nymfy – malá průhledná klíšťata. Borelie se přenáší slinami klíštěte, proto je nutné, aby bylo klíště přisáto alespoň 24 hodin. Zdrojem borelií je ale i trus klíšťat nebo jiné druhy krvesajícího hmyzu.

Díky polotekuté buněčné stěně borelie dokáží velmi snadno změnit svou podobu. Přeměna borelií způsobuje přerušení působení protilátek. Proto při laboratorním vyšetření protilátek proti borelii, dochází k falešně negativním výsledkům. Borelie mohou být zjištěny pomocí EAV na přístrojích Salvia nebo Acucomb.

 

Borelie zasahují do imunitního systému a mění jeho řízení – proniknou do centrálního nervového systému, obsadí nervová centra pro řízení imunity, což způsobí rozvrat imunity. Borelie mají schopnost vniknout do imunitních buněk, kde mění jejich funkci, nebo je přímo zničí. Tím je zabráněno odstranění bakterií z organismu.

Genetický program bakterií je přizpůsoben k tvorbě infekčních ložisek, a to především v nervové, pojivové či svalové tkáni. Tak borelie mohou přežívat velmi dlouho. Antibiotická léčba mikrobiální ložiska nerozloží, ba naopak často vede ke zvýšení počtu ložisek v organismu. Z přírodního hlediska jde o běžný jev. V případě nepříznivých podmínek pro růst a rozmnožování se mikroorganismy snaží ukrýt například do buněk, do tkání, kam antibiotika velmi těžce pronikají. Takto mikroorganismy přežívají až do doby, kdy nastanou podmínky vhodné k rozmnožování. Léčba antibiotiky je vhodná pouze v akutní fázi infekce, kdy je potřeba zničit velké množství bakterií. I tak je potřeba počítat s tím, že dojde k vytvoření infekčních ložisek.

 

Boreliová infekční ložiska se projevují typickými potížemi, kterými jsou autoimunitní pochody, například bolesti kloubů, roztroušená skleróza, dermatitida. V případě zvýšeného výskytu boreliových ložisek v organismu, je zřejmé, že se problém nevyřeší během krátké doby. K odstranění boreliových ložisek je třeba dát do pořádku celý imunitní systém.

 

Detoxikace

Odstranění mnohočetných boreliových infekčních ložisek je složité. Je nutné dát do pořádku celý imunitní systém a nejen protibakteriální imunitu, protože borelie vytváří mikrobiální ložiska uvnitř různých typů buněk.

Prvním krokem je vyhledání infekčních ložisek a pomocí detoxikačních preparátů ze skupiny „Drenů“ jejich rozbití. Zásadou je začínat detoxikaci mateřských orgánů (LiverDren, VelienDren, UrinoDren, CorDren, RespiDren).

 

Buněčná imunita patří do okruhu sleziny, proto je důležitá detoxikace pomocí VelienDren, VelienHelp. Dále je důležitá detoxikace mozku, protože infekční ložiska vznikají ve tkáních, které mají vliv na řízení imunity (MindDren, Cranium, Cortex, Elemde, popř. Hypotal).

Velmi často dochází k tzv. zkřížené imunitní reakci. Šablonou pro tvorbu protilátek je nevhodně zvolen bičík, který je tvořen flagelinem – proteinem, který je podobný lidským proteinům. Takto vzniklé protilátky reagují v lidském organismu s nervovými vlákny, svaly a klouby a dochází k autoimunitním reakcím. V takovém případě je nutné detoxikovat okruh jater (LiverDren, LiverHelp) a mozek a emoce.

V další fázi je možné nasadit preparát Spirobor, který obsahuje holografické obrazy spirochet a jejich toxinů. Tento preparát lze užívat v době největšího výskytu klíšťat jako variantu očkování proti borelióze.

 

Zdroj: Vilánková, Marie. Bakterie - druhá část. Joalis info: Bulletin informační a celostní medicíny. 2013, č. 1.

Ilustrace: slnieckova.sk; www.utopiasilver.com; zdravi.e15.cz.